Ne všechna jména v Zeman-Rusnokově zatím hypotetické vládě se těší důvěry občanů, když odhlédnu od již tradiční nedůvěry těch, kteří jsou hnáni od státních penězovodů a pašaliků ve Vládě ČR dnes. Ta zítřejší Vláda ČR, ta tedy zejména díky Fischerovi padá do stejné úrovně nedůvěry jako ta dnešní. Zejména pak proto, že kolem Fischera se evidentně shlukly finančně a ekonomicky dost zdatné kliky, které jej chtěly dotlačit na Hrad. Tomuto prvotnímu cíli věnovaly mnoho peněz a příslibů. Tyto však po Fischerově neúspěchu okamžitě braly zpět.
Ony podpůrné kliky se k Fischerovi otočily zády a nechaly ho, ať si milionové dluhy splatí, jak dovede sám. Najednou ale – sotva Fischer dostal nabídku chopit se moci nad státní pokladnou, ony podpůrné kliky přispěchaly s novým příslibem, a to Fischerův dluh zaplácnout během 24 hodin. Ó, jak lidské gesto! Copak by mohl Fischer s dluhem nastoupit na takový post? Ó jak prozíravé, či spíše vypočítavé gesto! A vůbec, bez obalu – ó, jak podezřelé gesto, ukazující na korupci, která přijde, nebo už se rozjíždí!
Může být ještě něco horšího? Může. Na příklad situace, kdy stejné kliky, které si prosadily jmenování Fischera na post Rusnokova ministra financí, neboť na Fischera už mají páku (pokud bez obalu, pak rozuměj korupční páku), mají v hrsti i Rusnoka.
Může být něco ještě horšího? Může. Na příklad situace, kdy by stejná velká a silná klika takticky nabídla občanům u příležitosti prezidentských voleb pro větší zábavu na výběr Zemana i Fischera s tím, že pak už se to nějak zaonačí. Ono zaonačení samozřejmě znamená, že ekonomicko-politické kliky se opět budou bít mezi sebou, ovšem za současného ožebračování většiny občanů ČR. Fakticky půjde jen o další dělení vlivu mezi dvěma či třemi silnými uskupeními.
Této teorii by samozřejmě hrál do noty i fakt, že poměrně důvěryhodný Rusnok byl pověřen sestavením tváří s cílem pracovat pro ekonomicko-politické uskupení, které fakticky vyhrálo boj o Hrad. Zeman je tváří, Rusnok je tváří, i Fischer je tváří, nastrčenou před udivené diváky. Mocenská klika, která se chce chopit moci a odstrčit mocenské uskupení, vládnoucí dnes, udělala zásadní chybu v tahu s Fischerem. Neuzavřela včas jeho dluhy a neukončila používání jeho volebního konta. To bude esová karta v rukou Rusnokových odpůrců.
Hlava kliky s Rusnokem měla myslet o jeden tah více vpřed a smáznout Fischerův dluh s předstihem. A také by nedovolily, aby Fischer pro média prohlásil, že tento dluh je jeho soukromou věcí. Jak se čas s časem sešel, soukromou věcí, vyřešenou štědrými sponzory jako na potvoru v časové souvislosti s pozvánkou do křesla ministra financí Rusnokovy vlády. Kolik asi Rusnokovi a jeho partě pro vládu nad občany ČR ještě zbývá důvěry mezi občany i po přiznání Fischerových znovu nastavených vazeb na ekonomicky mocné, kteří zadarmo nic nedají?
Možná ale na důvěryhodnosti, jakou budí u občanů ČR jakákoliv jejich vláda, už vůbec nesejde. To by tedy tak mohlo být v případě, že vrcholí souboj mocenských uskupení o moc nad ČR. Občané se mohou jen dohadovat, kdo s kým, proti komu a proč. Ti šikovnější se k nějaké mocnější skupině přichýlí, infiltrují a zobnou si moci i majetku, nebo se přizpůsobí chaosu a prostě si vezmou, co jim libo, kde jim libo, než je obere o vše zase nějaká silnější individualita.
Tohle přesně je prostředí, ve kterém se mohou a také hojně budou stále dokola zjevovat stejné figury a jejich potomci na stejných postech, přičemž o důvěryhodnosti, odbornosti, kompetentnosti, znalostech a fěrově nabytém vzdělání tyto příběhy nejsou a nebudou. Budou jen a jen o příslušnosti k té které skupině a také o tom, jak ta která skupina je zrovna silná, jaké kompro a lobbisticko-ekonomické páky má proti protivníkům a kterou část politiky ovládá svými figurami.
Mocní budou mocnější a chudí budou chudší. Drzí budou drzejší a ti poslušní budou považováni za naivní a hloupé, hodné podvedení. Nic nového – prostě vše bude tak, jak to nastartovala Kalouskova klika, jen se otočí finanční toky na jiná konta. Rychlost náhle splaceného Fischerova dluhu je toho zárukou, respektive, je toho také zárukou.
Škodolibé poznámky, nikoli nepodobné té na téma, jak jsme si vycinkali, co jsme chtěli, se brzy jistě také dostaví. Mohly by znít na příklad: „Co jste si přímou volbou zvolili, to zde máte“. Jak cinkání, tak přímá volba prezidenta se nakonec jeví jako dobře organizovaná bouda na občany. Je jen dovedností PR agentur, že si občané dobrovolně, s elánem a za ryčení vuvuzel svoji boudu postavili, natřeli, opentlili a dobrovolně do ní vlezli.
Obrázek v perexu – popisek: Zemanův kancléř Mynář, muž, který hlídá nejen Zemana a vysvětluje Zemanovy a nejen jeho kroky, slova i činy
Obrázek v perexu – zdroj: Denik.cz, Martin Divíšek