Oba aktéři druhého kola moudře v úvodu prohlásili, že podle nich jsou již voliči rozhodnuti, a tedy nemíní vyhazovat další významné finanční částky. To zajisté vydráždilo právě ty týmy, včetně mediálních, které si slibovaly velké zisky. Nakonec došlo na ony velké zisky, zatímco voliči svůj názor nezměnili, naopak příznivci Zemana měli o důvod více držet se svého. Zeman totiž dokázal zůstat svůj, nadopován předchozím vítězstvím sršel dobrou náladou, svým pichlavým humorem, uplatňoval talent pro lidové šaškovství i moudrý nadhled. Naopak Schwarzenberg nechal smýkat svým majestátem, dal se vyprovokovat k naivnímu přednesu státní hymny a k neslýchané obhajobě podle něj již neplatících Benešových dekretů, což zakončil doporučením Edvarda Beneše k Haagskému soudu.
Zatímco oba volební týmy byly přinuceny sypat a sypat, média, PR agentury a agentury pro průzkum veřejného mínění si rochnily ve vatě. Z toho hlediska tedy nebyla kampaň druhého kola prezidentských voleb zbytečná. Z hlediska nevšední šance pro nevšední výdělek opravdu ne. Z hlediska toho, zda občané se nechají svést ze svého původního stanoviska, byla mediální kampaň nejen zbytečná, ale veřejností vnímána jako přehnaná až nechutná.
Média ráda ve jménu sledovanosti přispějí, a tak i dlouho povynášení a oslavách vítězů a uctění poražených pomáhají udržovat bojovou náladu mezi poraženými. To ale není to, co by poražení měli dělat. Proč nyní jim nepomáhají všelijaké PR agentury zachovat tvář? A proč lidé z vedení některých politických stran, jejichž kandidát nezvítězil, sami použitím selského myšlení nepřišli na to, že se dá včas otočit korouhvička, nasypat si horký popel na zmatenou hlavu a přilézt ke křížku – samozřejmě vysoce diplomaticky?
Zejména ČSSD měla díky svým členům, i vysoce postaveným, slušně nakročena ke smíru a možnosti uplatnění lepších vztahů se Zemanem. Stačilo upozadit neúspěšného kandidáta a nechat mluvit ty, co pějí se Zemanem podobný nápěv. Vždyť i nepolitici, na příklad Janeček, Bernard, Babiš, kteří jsou ekonomicky dost vysoko na to, aby potřebovali chodit ke křížku, dokázali vzdát hold vítězi, i když nebyl jejich tipem. Dokázali deklarovat snahu domluvit se na společných cílech a dokázali projevit důvěru v to, že Zeman bude pro ČR dobrým a schopným prezidentem.
Být dobrým politikem přece nemůže znamenat mít pevné místo v mafiánských dohodách a paktech, a jakmile se poměr sil změní, začít okopávat nepřátelské kotníky. Co vzkazují tito podnikatelé-nepolitici vlastně vyškoleným politikům, kteří ze školních lavic rovnou do politiky, ba i vysoké politiky, nastoupili?
Asi toto: Média s humbukem vytvářejí názor a PR agentury mění přirozené projevy lidí v party, pečlivě nacvičené a odladěné podle pečlivě sestavených scénářů. Dobrý politik využívá média a PR agentury a v tichosti pracuje pak s výsledkem, který jejich práce přinesla. Mizerný politik je loutkou v rukou médií a PR agentur, neumí pracovat s výsledkem jejich práce, neumí jej vstřebat, ani přizpůsobit se mu, o to větší ale dělá humbuk, čímž opět přiživuje média a PR agentury.
Byla tedy vyostřená volební kampaň druhého kola prezidentských voleb zbytečná? Pro voliče a výsledek voleb byla. Pro média a všemožné PR agentury nikoli, pro ty byla zlatým dolem. Nyní poučení, aneb pohled upřený ze špičky nosu o 10 cm dále? Je vyostřená kampaň plivání na Zemana a vyzdvihování předností Schwarzenberga nyní zbytečná? Pro voliče a výsledek voleb ano. Pro média a všemožné PR agentury nikoli, pro ty je to opět zlatým dolem.
Zřejmě bez omylu lze tipnout, že za vyostření prezidentské kampaně, jakož i za vyostření kampaní kolem výsledku prezidentských voleb, ba dokonce i kolem Slavíkovy fotky nového prezidenta ČR, mohou média. Občan by tyto události přešel střízlivě a v klidu. Jde ale o zisky pro média a PR agentury. Proto tolik vyostřování a humbuku i kolem nezvratných a nevratných událostí. V zájmu výdělku: „Ať jsem bit, jen když se peru!“
A občan? Nu, občan se dá vyprovokovat, jde nakonec ochotně a rád, se zápalem v srdci fandit, diskutovat, někoho nakopnout, zfackovat. Jen ho vtipně popostrčit. Pro občana pak platí také „Ať jsem bit, jen když se peru!“, ale placení jsou jen ti diskutéři a rváči placení, většina občanů je platících, nebo se pere a diskutuje zadarmo v zájmu moderního hesla nové doby „Podporujte svoje média“.