K manželce prezidenta a nyní první dámě se možná spíše hodilo říci, že paní Zemanová doprovodila svého muže na inauguraci v černých šatech velmi střízlivého střihu, které doplnila pouze kabelkou, jinak ve stylu Piaf prosta jakéhokoliv šperku, dokonce i účes zvolila nekombinovaný, hladký. Ale nejen to.
Česká média okomentovala to nepodstatné a zároveň zapomněla připomenout, kdo je Ivana Zemanová. Škoda, prošvihla příležitost sdělit veřejnosti pár zajímavostí, na příklad i tu, že otec Ivany, Slovák Pavel Bednarčík byl během studia na gymnáziu v Popradu spolu s několika spolužáky obviněn z velezrady, za což mu v roce 1949 soud vyměřil trest tři roky v uranových dolech v Jáchymově.
Maminka Ivany je Češka, pracovala na poště a kromě dcery Ivany povila o čtyři roky dříve syna Petra. Ivana po úspěšných studiích na střední škole začala studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor Romanistika. Její studijní nadšení gradovalo rozpracovanou diplomovou prací, to se psal rok 1990, když se Ivana se seznámila s tehdejším vědeckým pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV a poslancem Milošem Zemanem.
Původně šlo Ivaně o místo asistentky Miloše Zemana v Prognostickém ústavu, dokonce kvůli této zajímavé pracovní příležitosti přerušila studium. Ivanin pracovní vztah se brzy změnil v osobní vztah, díky němuž se pět měsíců po svatbě rodina Ivany a Miloše Zemanových rozrostla o miminko, které Miloše Zemana doprovázelo v prezidentské kampani a zazářilo ve žluté halence na jeho inauguraci tak, že pro některé redaktory zastínilo jak samotného nového prezidenta, tak naši novou první dámu. Narozeniny slečny ve žlutém, Kateřiny Zemanové slavíme vždy na Nový rok, a pozor – blíží se její dvacetiny.
Z uvedeného také vyplývá, že Ivana Zemanová není žádná nevzdělaná husička, která se neumí obléci, jak netaktně a nevhodně naznačovala různá česká média, ale vzdělaná dáma, potomek politicky stíhaného vězně, žena, která si umí vytyčit cíl a jít za ním, dokonce má i tah na branku a umí koncovky. Střízlivým oblečením nejspíše chtěla upozadit sebe samu za personou svého manžela. Samozřejmě dcery své tatínky, zejména pak pokročilejšího věku, mají secvičené, a jsou tedy tatínkovými miláčky a jedničkou zároveň. Proto Kateřina mohla zářit. A také zářila, nutno přiznat, že velmi vkusně a inteligentně, na rozdíl od mnohých jiných potomků českých vysokých politiků.
Média opomněla uvést důvod, proč z manželů Zemanových čiší odstup od věci. Možná je to proto, že oba velmi dobře vědí, že jednou jsi dole, jindy nahoře, navíc vědí, jak se pak zachovají média. Kateřina Zemanová zatím jen stoupala vzhůru, s tou to média budou mít lehké, ale s jejími inteligentními a života znalými rodiči nikoli. Ostatně, kdo by nepamatoval Zemanův pád po návratu do vrcholových politických funkcí u prezidentských voleb v roce 2003. Jestli skutečně někdo nepamatuje, co následovalo, pak připomenu, že kromě útěku Miloše Zemana na Vysočinu jeho žena Ivana na protest vystoupila z řad straníků ČSSD a rovněž se stáhla z očí veřejnosti. Ve svém „nemluvení“ s médii setrvala i po celou dobu prvního kola prezidentských voleb 2012.
Je jen ke škodě českých médií, že jejich redaktoři šťourají v nenáročnějších mediálních vodách a hledají často umělé či podružné problémy, všímají si nepodstatného a v zápalu boje následně opomíjejí to podstatné. Především neumějí a dost možná, že nechtějí vystihnout to, co by čtenáři rádi četli, a servírují jim to, co si myslí, že by rádi četli, nebo dost možná to, co mají k servírování nadiktováno shora.
Každopádně komentovat akt prezidentské inaugurace ve stylu, jako by Zemanovi vyjížděli na led obhájit titul nejméně mistra Evropy v krasobruslení, tedy popisovat oblečení a komentovat, jak padne, či nepadne, zda doplňky ladí či neladí a zda účes je moderní, slušivý, dost barevný a moderní, to je tedy opravdu chybou médií, nikoli chybou v nepochopení díky nedokonalosti a nevzdělanosti čtenářského publika.
Co se týká zmíněné vzdělanosti, postřehla jsem, že čtenáři by rádi přivítali kromě konkrétních zpráv i jejich srozumitelné a jasné podání bez gramatických chyb a bez uvádění zavádějícími titulky. Zvolit adekvátní, nikoli dryáčnický titulek, vyvarovat se gramatických chyb a nezpackat slovosled tak, aby nebylo jasno, kdo komu co provedl, nebo komu se co stalo, to by mohl sám za sebe zvládat každý redaktor. V tom ho zajisté žádný diktát shora nemůže omezit. Je to tedy jen a jen na vkusu a dovednosti samotných redaktorů.
Obrázek v perexu – popisek: Miloš Zeman
Obrázek v perexu – zdroj: spoz.cz