Reklama
 
Blog | Jana Šimonová

Svěřit své peníze makléři k obchodování na burze nedoporučuji

S obchodníkem na akciovou burzu? Svěřit své peníze k obchodování na burze jinému? Proč to v ČR zatím nemůže fungovat.

 

V poslední době pozoruji na Pražské burze ve SPADu opravdu žalostný denní objem obchodování. Právě kvůli tomuto žalostnému objemu se nejspíše objevily články, na oko s touhou obohatit ducha i peněženku občanů, ve skutečnosti však promo pro podporu zprostředkovatelů obchodování, tedy brokerů a makléřů. Tyto články bezostyšně vhánějí neznalé, spíše gamblery než obchodníky na burzu a radí jim to nejhorší, totiž svěřit své peníze někomu, kdo sám sebe pasuje na znalce burzy a obchodování s akciemi.

Svěřit své peníze k obchodování jinému, takto náhodně vybranému obchodníkovi, nebude fungovat. Jednak certifikát obchodníka na burze si pořídí, kdo chce a kdy chce. Když není problém bez patřičných znalostí za pár víkendů pořídit titul Bc., Mgr., či dokonce JUDr., pak stát se „renomovaným“ obchodníkem na burze pod hlavičkou „renomované“ firmy, to v ČR zajisté také není nutno vždy stavět na konzervativně předpokládaných dovednostech a znalostech.

Znalci takových „renomovaných“ makléřských firem si ještě vzpomenou na léta slávy firmy, jejíž zaměstnanci v Maďarsku už sídlili ve věznicích, zatímco v ČR zaměstnanci ještě vesele obchodovali s cizími penězi. O přejmenování firmy se současným přetažením ansamblu, znalého osvědčených praktik, netřeba blíže pojednávat. Pozice makléře, ovšem ve funkci telefonního naháněče, byla nabídnuta mně i mojí známé, jejím známým atd.

Reklama

Obchod s realitami, finanční poradenství, zprostředkování půjček a zprostředkování obchodu s akciemi, to je půda, která v ČR je až příliš živnou pro podvody, machinace a úžasná zbohatnutí za současně se odvíjejících „úžasných“ životních katastrof. Kontroly nefungují, stíhání lidí, balancujících za hranou zákona, platného v civilizované společnosti, také ne. Nic nebrání položit firmu a hned vedle založit jinou na totéž téma s tímtéž cílem – vyždímat peníze od důvěřivců a zmizet s nimi. Vymáhání práva pro ty, co doplatili a o své peníze i majetek přišli, také nefunguje. Vymáhání práva si nemají čím zaplatit, kdežto ti, co je o majetek připravili, ti mají. Tím je dán přístup k možnostem vymáhání práva, i když už se shodneme na tom, co je právní, morální, přípustné, přijatelné, protiprávní.

To je jeden ze závažných důvodů, proč nemůže fungovat svěření peněz obchodníkovi s akciemi, aby s nimi obchodoval s pofiderním příslibem zisku pro toho, kdo peníze vložil.

Něco jiného je na příklad Grossovo záhadné zbohatnutí na akciové burze, ale to snad každý občan chápe, že je příběh z jiného soudku. Aby se takové příběhy mohly dít, na to je právě potřebné na akciové burze sehnat dost těch, co prodělají. To by mohl být další důvod pro zveřejnění promo článků na chytání dalších burzy neznalých obchodníků s akciemi.

Blíží se totiž volby, a tak stranické pokladny a účty pro podporu kandidátů volají po penězích, balících peněz, štočcích bankovek a řadách nul za devítkami na výpisech kont. Na burze by se peníze sháněly nejlépe. Má-li ale někdo vydělat balík, pak spousty drobných investorů musejí ty peníze na burze dodat, nalít do banku a odejít s dlouhým nosem a ztrátou na svém účtu. I když oni prodělají, na jejich ztrátových obchodech i tak vždy vydělá zprostředkovatel obchodování. To je broker. Ale chtěli by vydělat i makléři, kteří by rádi obchodovali za tyto drobné investory.

Ve velké výhodě jsou tedy ti politici, kteří jsou spojeni s velkými investory na burze. Králi mezi nimi v ČR jsou ti, co jsou spojeni s majitelem akciové firmy, obchodované na burze, na příklad firmy ČEZ, NWR, Unipetrol a jiných. Tyto firmy nejsou na burze proto, aby bohatl drobný investor, ale aby bohatl majitel a jeho ekonomicko-politická klika. K tomu jim dopomáhá nikoli Náhoda, Bůh, Štěstěna, či jiné pohádkové bytosti, ale vysoce sofistikovaný software. A ještě – abychom nezapomněli – spousty naivních drobných investorů, které případně povzbudí do akce promo článek v novinách nebo na internetu.

Pro drobného investora je tedy zřejmě vložení peněz do akcií nejen rizikový, ale rovnou hloupý nápad. Při vleklém poklesu výkonností ekonomik celého světa, následně i burz celého světa, se to tak jeví. Přesto i drobný investor může na obchodování s akciemi vydělat. Ze svých dobrých obchodů zaplatí poplatky brokerské firmě, pak případně ještě makléři, který by ale musel být tak zdatný, aby ten výdělek dokázal zajistit, pak odvede ještě daň státu a pak mu zbude skutečný zisk z obchodování na burze. Jak je to možné? Denním obchodováním, sledováním houpání ceny akcie a obchodováním podle základního pravidla „nakupovat, když je cena dole, prodávat, když je cena nahoře“, přičemž musí pamatovat na nutnost rozdílem překonat součet poplatků za obchodování.

Než se rozhodne drobný podnikatel svěřit své peníze makléři, měl by se zeptat právě na to, zda tento makléř umí vyčíst z chování akcie a trhu, kdy je vhodná doba k nákupu a kdy k prodeji a zda zajistí zisk i přes odvedení poplatků za obchodování a správu účtu. Není třeba brát v úvahu makléřovo ohánění se znalostí technické analýzy. Technická analýza totiž popisuje minulost a věští budoucnost na algoritmizovatelných pravidlech, která sofistikovaný software zahrnuje a využívá a zpracovává tak, že číhající drobný akcionář utře nos, naopak svými vklady podpoří velkou rybu, pro kterou tento sofistikovaný software pracuje.

Na příklad ve sportu skočíte a v posledním možném bodě vyberete smeč, čímž protihráče převezete, on nestačí zareagovat a ztrácí body. Proti vašemu předpokladu ale zasáhne neviditelná ruka a vybere to za vás, ale tak, že soupeři přihraje. Ještě několikrát si takhle s neviditelnou rukou zahrajete, až uštváni vzdáte hru. Ta neviditelná ruka, co vybírala šance, to je neviditelná ruka onoho zázračného softwaru, který ví, kde ty šance jsou a kdy je třeba je vybrat v posledním okamžiku. Software i akciová burza slouží svým pánům, těmi drobní akcionáři nejsou.

Otázka zní jinak. Kolik ze svého investuje onen makléř a kolik procent měsíčně či ročně vydělává. Ať řekne 10, 50, či 500, dobrého podvodníka nepřekvapíte otázkou, proč se chce s vámi o takové zisky dělit. Dobrý podvodník bude mít připravenou odzbrojující odpověď. Dobrý obchodník ale nemá zájem radit komukoliv jinému na burze, kdy má koupi a kdy má prodat ve shodě se svým jednáním, ale naopak – v protiakci. Ty udělej hloupý nákup a já dobrý prodej. Jinak to nejde. Někdo prodělá proto, aby jiný vydělal. Pokud vydělává skupina investorů, pak manipuluje cenou, protože má na to páku. Do takové skupiny ale drobní investoři a běžní občané, oslovení médii, aby šupli nějaký drobný peníz na burzu, nikdy nebudou patřit.

Drobní akcionáři a drobní makléři buď investují na burze a jedou proti sobě, jsou protihráči. Nebo drobní makléři na burze prodělali i poslední drobné, svoje peníze by nevložili, ale s cizími budou rádi hazardovat za poplatek makléři při nákupu i prodeji. Pokud ale makléř na burze neumí zhodnocovat svoje vklady, pak nemůže dobře dopadnout nápad svěřit mu peníze proto, aby je na burze rozmnožil. Buď to nemíní udělat od prvopočátku, nebo to upřímně a bez bočních úmyslů nebude umět. A to je další, velmi významný důvod, proč odsuzuji články navádějící lidi, kteří nemají odvahu sami se svými penězi obchodovat na akciové burze, aby svěřili své peníze makléřům.