Reklama
 
Blog | Jana Šimonová

Politik Jan Fischer v roli ministra nezklamal a selhal dle očekávání

Veřejnost se smířila se jmenováním Jana Fischera v Rusnokově kabinetu velmi neochotně a s velkou nechutí. Důvodem byla Fischerova milionová zadluženost, které se ho neodbytně a spolehlivě držela po jeho neúspěchu v prezidentské kampani. K zázračnému splacení dluhu v rekordním čase se dobral svým jmenováním do Rusnokova kabinetu. Poté, co PČR vyhlásila ukončení vyšetřování tohoto zázračného splacení Fischerova závratného dluhu s verdiktem, že je vše OK, Fischer buď ztratil ostražitost, nebo podlehl tlakům. Výsledek se dostavil.

 

Kdo tlačil na Fischera a proč, to se možná veřejnost dozví, každopádně se už ví, že Fischer tlačil na šéfa exportní banky Jiřího Klumpara a šéfa Exportní garanční pojišťovny (EGAP) Jana Procházku. Chtěl po nich, aby prodali dluh za ruskými sklárnami bez výběrového řízení. Svůj záměr jim Fischer sdělil před prosincovým zasedáním dozorčí rady, která měla projednávat osud problematických úvěrů.

Mimochodem, kdo sledoval OVM 19. 1. 2014, mohl zaznamenat dotaz Václava Moravce na spokojenost Rusnoka se svým týmem a dotazu, zda někoho ze svých ministrů káral. Rusnok potvrdil nespokojenost i kárání, ale odmítl věc upřesnit. Upřesníme tedy, že další Fischerovy kroky zarazil až přímý zásah premiéra Jiřího Rusnoka, který se o Fischerovu tlaku na prodej těžko dobytných pohledávek dozvěděl ze svých kruhů.

Reklama

Mluvčí Fischerova resortu Ondřej Šrámek i mluvčí vlády Jana Jabůrková se k neoficiálně zjištěným informacím prý nevyjadřují a považují je za nepodložené spekulace. Nicméně k těmto nepodloženým spekulacím přibyla další souvislost, podložená fakty. Exportní banka po Rusnokově zásahu přece jen vypsala 20. prosince výběrové řízení na prodej několika pohledávek. Najala si jakožto externího lobbistu manžela neúspěšné kandidátky na post prezidenta Jany Bobošíkové, ovšem prostřednictvím firmy MC Triton. Pavel Bobošík pak pracoval na strategii prodeje dluhů ze státní instituce.

Jak se mohlo stát, že Pavel Bobošík se dostal k tak zajímavému úkolu? Sám to vysvětlil tak, že od začátku ledna 2012 do konce léta téhož roku byl součástí analytického týmu Tritonu, který pro ČEB analyzoval stav a možnosti řešení nesplacených úvěrů sklářských firem v Rusku. Dodám, že Pavel Bobošík podniká ve sklářském průmyslu.

Zatímco mluvčí Fischera i Vlády ČR se raději odmítli blíže vyjádřit, Pavel Bobošík odvážně prozradil, že on sám navrhl kapitalizaci pohledávek, převzetí, i částečné, firmy a její prodej. Podle něj by pak byla i jiná situace pro jednání s ruskými bankami, které v tom mají mnohdy větší podíl, než Česká republika. Podle slov Bobošíka se však EGAP tomuto způsobu vypořádání pohledávek bránil. Nicméně Bobošík soudí, že v té době už bylo na záchranu projektů pozdě.

Jak se zdá, už teď je pozdě na mlčení mluvčích, protože řečeno bylo dost a učiněno snad ještě více. Fischer nezklamal a opět selhal na celé čáře. Jsou okamžiky a místa, že kam tento politik vstoupil, tam buď rozpačitě přešlapoval, pronášel bezobsažná prohlášení, případně za zády svých kolegů jednal v neprospěch státu, přičemž tušil, že nejedná správně, a věděl, že jedná protiprávně. Tenhle Fischerův Rusnokem přidělený ministerský post se jeví být osolen dalším takovým Fischerovým vystoupením.

Tak budeme ještě chvíli mlčet a sledovat, jak se utužují vztahy mezi kruhy Fischerů a Bobošíků a v čem tkví jejich vzájemná přitažlivost, a spolehneme se na pravidlo, že co jeden mluvčí takticky utají, druhý takticky pustí do médií. Zároveň není nezajímavé sledovat kauzu EGAP.

Foto v perexu – popisek: Jan Fischer

Foto v perexu – zdroj: René Volfík, HN

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama