Přiznejme si poctivě, že po pádu na hlavu může člověk podávat zmatené informace. Ale informace, podaná samotným Rathem o tom, že po pádu nejprve poté, co se mu udělalo nevolno, na rovném úseku, pak po pádu do nějaké díry, upadl do bezvědomí, se bije s informací, že volal záchranku. Kdo volal záchranku a jak záchranáři popsali samotnou událost?
Proč se ale ptát záchranářů, když i k nehodám cyklistů vyjíždějí policisté, dokonce jsou známy případy, kdy cyklista pádem nezpůsobil nikomu žádnou újmu, pouze a jen sobě natloukl a musel se podrobit léčení, že tedy i v takovém případě policisté udělili cyklistovi pokutu, a tedy by mohl existovat policejní protokol o události. Ten ale neexistuje. Policisté prý přijeli a odjeli. Tak zajisté se někde vynoří alespoň zápis o jízdě služebním autem. Tedy samozřejmě, pokud policisté náhodou nejeli kolem z nějaké jiné zaprotokolované akce, pročež protokol k Rathově akci na kole ihned upadl v zapomnění.
Rath každopádně nedomyslel spolupráci se svým advokátem Adamem Černým, takže tomu se následně podařilo znevěrohodnit Rathovo zranění prvotním prohlášením, že Rath po pádu z kola leží zasádrovaný pod morfiem a nemůže komunikovat se svým okolím, které následně vyvrátil samotný Rath osobně, když se nechal reportéry nachytat, jak opouští nemocnici s ortézou. Lékaři údajně Ratha ošetřili a poslali domů. Kam se ale tak náhle poděla sádra, a proč pacienta pod morfiem tak rychle pustili z dozoru a léčbu ukončili? Rathova režie jako by také upadla na hlavu a začala řádně pokulhávat.
Na čí zavolání záchranáři přijeli, to tedy nevíme, ale Rath jistě s nějakým prohlášením brzy přispěchá. Měl by, pokud nechce vypadat jako někdo, kdo se vyhýbá soudu a vymýšlí si nepodložené zdravotní problémy. Nepřehlédněme, kdo se pro začátek rozhodl tyto Rathovy problémy podložit zdravotní dokumentací. Podle Rathova scénáře nebylo zbytí než upozornit na vazbu na středočeské záchranáře a obrátit se přímo na ně.
S těmi Rathova spolupráce běží delší dobu, tam bylo na co navázat. Sám ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek je obviněn v jiné části Rathovy kauzy, té, co byla vyčleněna a zatím nedospěla k soudu. Jsou-li soudci známy tyto skutečnosti, nelze mu mít za zlé, že ho napadlo vyžádat si soudní posudek o zdravotním stavu Ratha. Nejde tedy o hyenismus soudce, jak publikoval samotný Rath, ale o zcela logické vyústění souvislostí.
Údajně ošetřující lékař přivolal policejní hlídku. Ta ale našla Ratha již při vědomí. A protože nezjistila cizí zavinění, místo prý ani neohledávala. Je zvláštní, že v tomto případě skutečně hlídka neřešila ani helmu na hlavě, ani pokutu, ani zápis, ani dokumentaci, jak se stává, když i zcela bezvýznamný a paroubkovsky obyčejný člověk na cestě takříkajíc odnikud nikam spadne z kola a volá se mu záchranka. Tak se ani nedočteme, že policisté u cyklisty nezjistili alkohol v dechu, ačkoliv jindy tento údaj přepečlivě zjišťují.
Obrázek v perxu – popisek: Z Poslanecké sněmovny ještě nedávno
Obrázek v perxu – zdroj: Dan Materna, Idnes.cz – bez textu
Ať již práce policistů ohledně Rathova pádu z kola vypadá tak nebo tak, Rathův advokát tentokrát věrohodnosti Rathova příběhu nepomohl a Rathův dvoudenní pobyt na neurologickém oddělení kladenské nemocnice, kterou proslavili realizací dvou uplacených zakázek v nemocničním areálu již odsouzení manželé Kottovi, znevěrohodnotil Rathovu historku až téměř k úsměškům a posměškům.
A tak vedle Rathem definovaného hyenismu soudce Pacovského ještě Ratha pronásledují pošklebky v diskuzích. Ty ale na řešení Rathovy kauzy samozřejmě nemají žádný podíl, jen provokují PR, aby za Ratha kopala ještě razantněji, i když kombinační schopnosti Ratha na vykrucování se před spravedlností, jež ho tentokrát začíná dobíhat, přestávají stačit a Rath sám spolehlivě kupí chybu na chybu.
Pokud soudce Pacovský je taková hyena, jak poukazoval Rath, pak Rathem deklarované občasné závratě a občasné pískání v uších nebude nic menšího, než dusot tlap při bystrém běhu hyeny a pískání horkého dechu hyeny nad krkem poražené oběti.
Dáme-li na zdravý úsudek, musíme si přiznat, že soudce Pacovský byl jmenován do funkce, aby hájil zákon a zájmy většiny občanů, tedy především poctově vystupujících občanů, aby hájil jejich práva a zájmy a aby pro ně vydobyl nazpět to, to co nepoctoví obyvatelé nabyli neprávem na jejich úkor. Taková činnost soudce se samozřejmě může pro stíhané jevit jako hyenismus stejně, jako se může jevit organizované rozkrádání majetku okradené části občanů.
Tak si můžeme nadávat do hyen obě strany, co to dá, ale stejně tak můžeme respektovat právo obžalovaného bránit se všemi prostředky, jako právo soudce prověřit si všechna tvrzení obžalovaného. Nejspíše brzy přijde čas, kdy Rath bude muset uznat, že přestřelil a s cyklistickou historkou sám sebe zahnal do kouta a připomenul vazby na další lidi, s nimiž se právě veze s kopce, nebo viděno očima mnoha svých ještě nedávno zapřisáhlých přátel, padá z hrušky dolů.
Měl by ale přijít i čas, kdy my občané si přiznáme, že Rath byl jedním z těch, mezi kterými se cítil dobře a kteří ho brali jako sobě rovného, než spadl z válu tím, že si pro něj přišel zákon. Měl by přijít čas, kdy si uvědomíme, jakým lidem jsme dovolili dostat se do vedení státu, a kdy začneme přemýšlet o tom, jak je z těch pozic dostat a jak je nahradit serioznějšími politiky a jak pak jejich práci kontrolovat.
Výzvou pro média, ale jen ta nezávislá samozřejmě, může být nápad nekrmit své konzumenty postřehy typu na příklad, že Rath je nejlépe oblékaným mužem ve Sněmovně, ale dát si práci zjistit na příklad, jak konvenují prohlášení politiků se zjištěnou skutečností. Na tomto místě je vhodné podotknout, že informace, kdo komu nadává do hyen, je nepodstatná, kdežto informace, proč se nadává do hyen, je to, oč tu běží.
Obrázek v perexu – popisek: Pánové Rath a Sobotka v \poslanecké nśněmovně poměrně nedávno
Obrázek v perexu – zdroj: Dan Materna, Idnes.cz