Když jsem tu správu zaznamenala, polilo mne horko a obešel stud. Vždyť Umberto Eco je pojem nejen mezi spisovateli, ale i mezi filozofy. Kdo zná jeho dílo, na příklad Jméno růže či Foucaultovo kyvadlo, nemůže si nepovšimnout jeho znalostí středověké filozofie a literatury. Mimochodem Umberto Eco získal v roce 1954 doktorát za dizertační práci o estetice Tomáše Akvinského
Co se týká vědecké činnosti Umberta Eca, Vědeckou radou UK věkloryse přehlédnutou, použiji citaci z Wikipedie:
„Roku 1964 se stal lektorem na universitě v Miláně, ale již o rok později začal působit ve Florencii jako profesor vizuální komunikace. Byl také lektorem naučných knih v nakladatelství Bompiani v Miláně, lektorem estetiky, lektorem na fakultě architektury a profesorem sémiotiky na milánské Polytechnice. Roku 1971 se stal profesorem sémiotiky v Bologni. Dnes učí na své mateřské univerzitě v Bologni, je prezidentem Univerzity San Marino a přednáší často na univerzitách v Miláně, Paříži a New Yorku..“
Myslím si, že akt odmítnutí udělení čestného vědeckého titulu doctor honoris causa Umbertu Edovi na UK je politickým aktem. Umberto Eco totiž celý život zasvětil literatuře, organizování avantgardních umělců, studiu filozofie a literární, vědecké i filozofické a vysokoškolské pedagogické činnosti. Nedostatek vědecké činnosti mu tedy nelze vyčítat.
Politický profil Umberta Eca je stejně jasný a ostrý jako jeho literární dílo. Zprvu tíhl Umberto Eco k italské komunistické straně. Později se vychýlil více ke středu. Později svým protižidovským mystifikačním pamfletem Pražský hřbitov pořádně zvedl ze židle antifašisty a názorovou skupinu proti antikantovskému mysifikačnímu hedonismu, samozřejmě i Vatikán se ozval.
Děj Pražského hřbitova se odehrává převážně ve Francii, Itálii a Praze. V očích představitelů Vědecké rady UK Umbertu Ecovi zajisté uškodil jeho hlavní hrdina kapitán Simonini, tajný agent a intrikán, stojící za většinou politických spiknutí v Evropě v době, kdy se odehrává děj Pražského hřbitova. Aby to nebylo málo, Umberto Eco se při psaní tohoto románu inspiroval pouze opravdovými historickými postavami a událostmi, a tedy román je i zajímavým náhledem do tajné (politicko-zákulisní) historie 19. století. Jedním z témat románu jsou i Protokoly sionských mudrců a otázka antisemitismu. Román získal ocenění, dokonce její český překlad se stal knihou roku 2011 v anketě Lidových novin.
Umberto Eco je člověk složitý, nápaditý, celý život se vyvíjející a vzdělávající, provokující a nabízející ohromný prostor k přemýšlení stejně jako jeho literární dílo. Netolerantní omezenci si z jeho děl, ani ze setkání s ním neodnesou nic. Stejně tak Umberto Eco si neodnese nic ze setkání s netolerantními omezenci, neschopnými uvažovat na svobodném a širém poli, jaké nabízí záběr jeho tvorby i působení.
Protože Umberto Eco je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů, za sebe bych byla raději, kdyby zde v ČR narazil na kreativnější, možná tolerantnější, určitě ne tak českou malostí omezené členy Vědecké rady UK, kteří dokázali abstrahovat i Ecův literární zájem o politické dění v Evropě 19. století, přehlédnout, že své dílo, postavené na autentických událostech nazval podle české metropole, ba dokonce za ně získal ocenění Lidových novin a také prestižní Pavesovu cenu. Navíc se nezastyděli popřít Ecovu vědeckou dráhu, která se jeho životem táhne desítky let.
Níže uvádím seznam čestných doktorátů Umberta Eca. Mimo jiné uspěl i v Moskvě, ve Varšavě, či v Berlíně. Už proto je zajímavé přemýšlet nad tím, čím si asi Umberto Eco tak úspěšně znepřátelil Prahu.
Poznámka:
Čestné doktoráty udělené Umbertu Ecovi
1985 – Doctor Honoris Causa, Katholieke Universiteit Leuven, Belgium.
1986 – Doctor Honoris Causa, Odense University, Denmark.
1987 – Doctor Honoris Causa, Loyola University, Chicago.
1987 – Doctor Honoris Causa, State University of New York.
1987 – Doctor Honoris Causa, Royal College of Arts, London.
1988 – Doctor Honoris Causa, Brown University.
1989 – Doctor Honoris Causa, Université de Paris, Sorbonne Nouvelle.
1989 – Doctor Honoris Causa, Université de Liège.
1990 – Doctor Honoris Causa, Sofia University, Sofia, Bulgaria.
1990 – Doctor Honoris Causa, University of Glasgow.
1990 – Doctor Honoris Causa, Unversidad Complutense de Madrid.
1992 – Doctor Honoris Causa, University of Kent at Canterbury.
1993 – Doctor Honoris Causa, Indiana University.
1994 – Doctor Honoris Causa, University of Tel Aviv.
1994 – Doctor Honoris Causa, University of Buenos Aires.
1995 – Doctor Honoris Causa, University of Athens.
1995 – Doctor Honoris Causa, Laurentian University at Sudbury, Ontario.
1996 – Doctor Honoris Causa, Academy of Fine Arts, Warsaw.
1996 – Doctor Honoris Causa, University of Tartu, Estonia.
1997 – Doctor Honoris Causa, Institut d’études politiques de Grenoble.
1997 – Doctor Honoris Causa, Universidad de Castilla-La Mancha.
1998 – Doctor Honoris Causa, Lomonosov University of Moscow.
1998 – Doctor Honoris Causa, Freie Universität, Berlin
2000 – Doctor Honoris Causa, Université du Québec à Montréal, Quebec.
2002 – Doctor Honoris Causa, Hebrew University, Jerusalem.
2002 – Doctor Honoris Causa, University of Siena, Siena.
2007 – Doctor Honoris Causa, University of Ljubljana, Ljubljana, Slovenia.
2008 – Doctor Honoris Causa, Uppsala University, Uppsala, Sweden.
Obrázek v perexu – popise: Výjev ze známého filmu dle předlohy Ecova románu Jméno růže