Reklama
 
Blog | Jana Šimonová

Bělobrádkovo dupání nožičkama narazilo na tvrdou palici Babišovu

Je to jasné. Bělobrádek, navrátivši se z USA pln síly, elánu a přesvědčení zadupal nohama na odpor proti neochotě silných koaličních partnerů přidělit KD-ČSL rezort zemědělství. Bělobrádek jej ale chce a chce a dup a dup.

 

Vypadalo to, že nejméně politicky vyškolen bude Babiš, dokonce že ho politicky přechytračí i vychytralý Bělobrádek, který v předstihu prokázal, že ví, kdy se postavit do čela jakých mas. Politika podle Bělobrádka je ale, zdá se, založena na neústupném trvání na požadavcích, i když koaliční partneři získali daleko více volebních hlasů, tudíž by se dala očekávat spíše neústupnost ve vyjednávání u nich, zatímco od Bělobrádka by se dala očekávat politická dovednost na poli vyjednávání a výměny ústupků za jiné výhody.

Ústupky bude muset jako nejslabší učinit tak jako tak, ale vyjednat za ně nějaké výhody, to může jen při jednání, nikoli neústupném trvání na něčem, co je de facto předem rozhodnuto v jeho neprospěch. Samozřejmě další politickou dovednost pak musí uplatnit směrem ke svým soukmenovcům a voličům při vysvětlení, proč a jak získal maximum, i když se to tak na první pohled nejeví.

Reklama

Bělobrádkova politika může lidovce zahnat do opozice a na příští volební období do role těch, se kterými nebude chtít žádná vítězná politická strana spolupracovat, možná se jich raději bude stranit i zbytek opozice. Vždyť spolupráce s neústupnými a neschopnými vyjednávání a výměny něčeho za něco vlastně není možná. Kdo by stál o diktát lidovců?

Vzhledem k tomu, jak se lidovci staví k přehodnocení církevních restitucí, bylo by skutečně lepší, kdyby v rezortu, který pracuje s pozemky státu, neměli nic společného. Raději ať na rozdávání půdy nadále dohlíží jiná politická strana než ta, co církvím dopřává vše, oč si řekly, bez ohledu na to, zda na navrácení takového majetku mají právo a zda dokáží, že požadované majetky a pozemky v rozhodném období skutečně vlastnily a právně nabyly.

Vzhledem k volebnímu výsledku je zde ještě otázka, jaké procento občanů si přeje lidovce ve Vládě ČR pro příští období a jaké procento občanů se bez nich rádo obejde. K tomu ještě není přehlédnutelné rozštěpení společnosti kvůli církevním restitucím, které lidovci hájí zuby nehty a nepřipouštějí jejich revizi.

Je docela dost možné, že kauzu církevních restitucí založil již Kalousek za dob svého působení v roli lídra této strany a tlačil pak v roli ministra financí a že tedy Bělobrádek cítí v zádech silnou oporu, proto se staví do role bojovníka za moc nad pozemky v ČR. Je ale také docela dost možné, že je nejvyšší čas postavit se za mínění větší části veřejnosti, která si přeje církevní restituce zrevidovat a vyřešit přátelštěji vůči všemu obyvatelstvu ČR. Popularita Kalouska je na nule, jeho moc zřejmě stále trvá. Popularita Bělobrádka klesá a jeho moc zároveň s jeho popularitou. Proč pracuje raději pro své předchůdce a likviduje svoji politickou kariéru?

To je věc Bělobrádka samého. Občanům není nic do Bělobrádka ani do jeho politického osudu, až narazí na konec Babišovy vůle k vyjednávání. A to narazí. Babiš už mnohokrát potvrdil, že má tvrdou palici, tedy hlavu, a že své soupeře trpělivostí a neústupností umlátí, tedy ne palicí, ale argumenty, které mu jeho tým sežene.

Je-li pravdou, že Bělobrádkův úkol je bezpodmínečně dotáhnout restituce a k tomu ovládnout moc nad pozemky pro lidovce, jinak končí jako lídr lidovců, tak tedy nejspíše končí v politice s celou svojí politickou stranou v roli koaličních partnerů. I tak se dělá politika. Na jedné straně stojí Babiš, který všem, co jím pohrdali, ukázal, jak se vyhrabe do čela vyjednávání o budoucí Vládě a jak si z lídra vítězné politické strany udělá poslušného mluvčího.

Na druhé straně pak Bělobrádek, který se před volbami vyštrachal do čela volitelné politické strany, a nakonec ji hrdě vyvede od jednacího stolu do opozice, kde s ní nebudou ostatní opoziční partneři raději vážně počítat. A to všechno jen a jen proto, že špatně vyškolený Bělobrádek dupáním nožičkama narazil na tvrdou Babišovu palici, tedy hlavu.

Tvrdohlavost je dobrá vlastnost, ale musí být podpořena dalšími možnostmi a vlastnostmi a silou moci prosadit své. Právě od těchto vedlejších atributů se tvrdohlavost dělí na kontraproduktivní dupání nožičkama a konstruktivní tvrdou palici. Platí to samozřejmě nejen v politice.

Obrázek v perexu – popisek: Babiš a Bělobrádek

Obrázek v perexu – zdroj: Blesk.cz