Reklama
 
Blog | Jana Šimonová

Akciové trhy I – Hra na Černého Petra

Kde končí morálka a kde začíná kriminalita prohřešků v obchodování s cennými papíry na kapitálových trzích? Kde končí férová pravidla pro všechny a kde začíná podvod v počítači řízeném předbíhání klientských objednávek s využitím superrychlých programů provozovaných na supervýkonných počítačových sítích při obchodování? Pro koho jsou akciové trhy přínosem a kdo na ně doplatí?

 

Akciové trhy minulého století a akciové trhy dnes nejsou zdaleka totéž. Je to velmi drahá hra s nasazením velmi drahé techniky. Hraje se na účet většiny investorů a spekulantů ve prospěch několika málo privilegovaných hráčů. Komentátor dění na Wall Streetu Max Keiser mluví dokonce o mechanizmech okrádání klientů napříč všemi světovými kontinenty, opřených o manipulaci cenového vývoje. Jde o to, že automatizované obchodní systémy, provozované brokery, dokáží elegantně a dostatečně rychle, aby se tak dělo v reálném čase, předbíhat klientské příkazy na burze tak, aby na burze profitoval přednostně broker. Nejde tedy o to, že se budou automaticky spojovat příkazy podle času zadání, jak bylo zamyšleno původně, ale o to, že se budou automaticky předbíhat příkazy privilegovaného hráče před příkazy neprivilegovaných, ostatních, obyčejných klientů. Tady je založena diskriminace některých klientů jinými, čímž je předem nastavena vyšší úspěšnost jedněm a nižší úspěšnost, spíše neúspěšnost jiným, a to automaticky. Je to při velmi výrazném zjednodušení stejné, jako by hra na Černého Petra byla hrána s předem určeným pořadím, kudy Černý Petr půjde a u koho nakonec skončí.

 

Reklama

Akciová burza je samozřejmě daleko složitější systém než hra na Černého Petra, i kdyby Černých Petrů obíhalo mnoho a měnili svůj počet, i kdyby hráči přecházeli z jedné hry do druhé, odbíhali, přibíhali, měnili své pořadí a občas hru vynechali, aby se zase odněkud vrátili, někteří zmizeli zcela a už se nikdy neobjevili, zatímco jiní se náhle odněkud vynořili a zůstali nebo zase za chvíli zmizeli.

 

Na akciovém trhu hrají na jedné straně nazí, bezzubí a bezbranní hráči a na straně druhé privilegovaní hráči s výstrojí a výzbrojí na nejvyšší úrovni. Ti využívají možnosti HFT (High Frequency Trading), které dávají superrychlé počítače vybavené aplikačním programovým vybavením speciálně zaměřeném na situace, které na trhu již někdy vznikly, případně mohou vzniknout. Toto aplikační programové vybavení tvoří sady programů a superrychlých procedur pro analýzy dat, zejména příchozích obchodních příkazů a kurzových pohybů a samozřejmě na základě těchto analýz pak pro superrychlé zadávání a měnění obchodních příkazů toho, pro koho pracují. Jestliže naprogramujete proceduru, která má procházet obchodní příkazy přicházející na burzu a předbíhat je ve prospěch určitého hráče,, počítač to neomylně okamžitě udělá. V souboji počítačů, programů a procedur pak vítězí ten nejrychlejší. Obvykle ten nejrychlejší je nejdražší a vlastní jej ten neprivilegovanější. Takto se ten neprivilegovanější elegantně dostane k možnosti zinkasovat nejvyšší zisky.

 

Vysokým hráčům, kteří takto ceny akcií, potažmo celý akciový trh tvoří, se říká Market Makers, tvůrci trhu. Jsou to ti, co tvorbou ceny akcií plní funkci hybné síly celého akciového trhu. Mohou pracovat pro podílové fondy, penzijní fondy nebo pro klienty, jimž plní velkoobjemové objednávky. Mohou takto ovlivnit cenu akcie a poslat ji kdykoliv jakýmmkoliv směrem, nahoru či dolů, a to v poměrně krátkém čase a bez jakéhokoliv fundamentálního impulzu. Na dotaz, mnohdy zaúpění, drobných investorů, proč, pro Boha, proč, existuje v takových případech jednoduchá odpověď. Dělá to sentiment akcionářů. Drobní akcionáři se podivují nad svým sentimentem, ale navzájem na sebe nevidí, a tak nevědí, jak to je nejen se sentimentem, ale hlavně s chystanými změnami v trendech. Kdo ale na ně na všechny vidí, to je MM, respektive jeho supervýkonný počítač vybavený příslušným aplikačním softwarem.

 

Co k tomu říká komentátor dění na Wall Streetu Max Keser? Shrnuje to ve stručnosti takto: Předbíhání klientů díky systémům výše popsaným jednak funguje jako významná síla řídící většinu objemu na burzách, jednak se takto stává hlavním businessem na Wall Street a přináší obrovské zisky privilegovaným firmám, ovšem za obrovské a rozsáhlé manipulace těchto trhů pro ekonomicko-politické cíle.

 

Pro drobné investory, případně ty slabší, neprivilegované, se tak akciová burza stává hrou na Černého Petra, respektive hrou na to, komu zůstanou v ruce bezcenné akcie, případně akcie hluboko pod cenou, než jakou za ně zaplatili, jinak řečeno je to hra ani ne tak na posledního majitele Černého Petra, ale na to, kdo tuto velkou hru pro velké hráče zasponzoruje svými drobnými.

 

Zúčastnit se mohou davy drobných akcionářů a spekulantů. Všichni jsou vítáni a reklamami neustále zvaní ke společné hře zvané akciový trh, neboť čím větší dav neprivilegovaných, tím větší profit několika málo vyvolených privilegovaných.

 

Tak co? Půjdete do toho?