Reklama
 
Blog | Jana Šimonová

Zamyšlení nad morálním kreditem a dalším posláním jednoho expremiéra české vlády

Kde jsou ty časy, pokud kdy jaké byly, kdy jsme já, vy, naši přátelé i nepřátelé, blízcí příbuzní i naprosto vzdálení cizí lidé věřili, že premiér vlády musí mít nějaké znalosti, dovednosti, charakterové vlastnosti, vize a cíle, nějaký kredit, který ho do této funkce doporučuje. Byly, nebyly? Jestli byly, tak pár posledních premiérů naše naivní hlavy pomalu ale jistě napravuje.

Tak na příklad pan Nečas. Po nástupu do funkce premiéra pocítil mnohokrát rázné a nebezpečné zhoupnutí křesla pod svým premiérským zadkem, než konečně dostal kuratelu, která nezklame, v osobě zřejmě pro něj atraktivní blondýny Jany, Janičky, Janinky, Janulky, nu, řekněme v osobě své pravé ruky a nejbližší asistentky.

Člověk středně silně mazaný ne hned všemi mastmi, ale aspoň těmi politickými, by zavětřil jako desetiuchý zajíc v poli a dal si na Janulku majzla a k její osobě slušný odstup. Jednak se ne nadarmo říká „co je v domě, není pro mě“, jednak finta s nasazenou agentkou v roli smečky hlídacích psů byla vcelku od prvopočátku průhledná.

Panu Nečasovi nenapovědělo nic ani to, že byl on i jeho asistentka sledováni médii a že média se nerozpakovala zveřejnit i výši odměn, které své asistentce, jinak tedy jen asistentce, přiklepl. Ani tehdy se mu nerozsvítila kontrolka a v klidu výtky odrazil výrokem, který byl téměř stejně povedený jako Grossovy křišťálově čisté obchody s miliony, totiž, že jeho asistentka dře jako kůň.

Reklama

Prohlášení o koni samozřejmě neneslo nosnou myšlenku. Ta totiž tkvěla v otázce, jaká byla tehdy role Nečasovy asistentky Jany, že dostala tak vysoké odměny. Nemá význam zkoušet už tak dost zkoušené občany ČR školením na téma, že výše odměn se odvíjí od výše koňské dřiny. I průměrně naštvaný Čech či Moravan ví, že odměna zrcadlí význam člověka na daném postu. Zřejmě proto se rozběhla smečka psů po stopě asistentky Jany a hledala ten skrytý význam, za který asistentka Jana dostávala předrahé dárky a převysoké odměny, řekněme na pohled neadekvátní dárky a odměny. Vtip samozřejmě je v tom, že dárky i odměny byly adekvátní. Otázkou tedy bylo, za co je dostala.

Potud by stále ještě bylo možné věřit tomu, že pan Nečas svým rozhodnutím rozvést se se stávající ženou brunetkou, aby se oženil s novou ženou blondýnkou, nebude vypadat až tak příšerně nemožně, jako se mu podařilo zjevit se v dalším vývoji událostí a vazeb.

Tak po řadě a jen lehký výběr: nepochopení role asistentky Jany a skok na špek jí nastražený, nepokrytá obhajoba hloupých kroků hloupými výroky, zahození pevného vztahu s matkou svých dětí a ustavení nového vztahu s matkou cizích dětí – tady je snad výjimka, vztah totiž může být velmi dobře promyšleným trikem, aby pan Nečas i paní nová Nečasová nemuseli proti sobě vypovídat v dalších obviněních, což se časem může hodit oběma.

Celkovou úroveň nevzdělané, obhroublé a chamtivé asistentky Jany nyní dokládají telefonáty, které už dávno znal pan Nečas. Tehdy mu ku podivu její chování nevadilo a nic mu nenapovědělo. To až jeho advokát se brání, že zveřejnění obsahu těchto telefonátů je dehonestující. Je, a pořádně. Dehonestující je hlavně ten fakt, který popisuje jedno hodně staré a hodně pravdivé rčení o to, že jaký šel, takovou potkal

Jednodušší část národa třeba jen mávne rukou a řekne si, že Nečas je vůl, který dostal, co mu patří. Přemýšlivější část národa ale zřejmě zápasí s depresí ze zjištění, jací lidé se mohou stát premiérem České vlády a jací lidé je mohou tahat na vařené nudli. Těm, co jim něco říká bezpečnost státu a význam a poslání agentů ve státní bezpečnostní službě, se začíná rosit i na obou půlkách zadku. Ještě stále se nikomu nezježily chlupy mezi lopatkami. K tomu dojde, až se dozvíme, kdo řídil agentku Janu a přes ni rychlé a výkonné spojky Páleníka a Kovandu a co bylo ve věci, respektive pro čí záměr nebo business, pro jaký účel, vazby a vztahy.

Sice už prosákly snahy vysadit pana Nečase zpátky do politiky, aby zametl smetí pod koberec, ale při spolehnutí se na již prokázané Nečasovy schopnosti lze věřit, že ze zametání politicko-ekonomicko-lobbistického smetí spolehlivě, zodpovědně a s vysokým nasazením udělá šantánové show pro své spoluobčany.

Jaký šel pan Nečas, takovou asistentku Janu a svou novou ženu potkal. Tušení této souvislosti se proměnilo v nevyvratitelnou jistotu. Kam až mohou oba společně dojít, to zatím možná netuší ani oni dva. To, že ČR se opakovaně jako tolikrát v historii zmítá na rozcestí mezi proruskou, proamerickou a proněmeckou orientací, to je stará známá vesta, ohraná písnička, nic nového pod Sluncem a vlastně z dlouhodobého hlediska ustálený stav.

Ale aby v české vysoké politice operovali Nečasové a jejich asistentky Jany, respektive lidé s jejich morálním kreditem a úrovní, to je přece více než jen běžné obětování národa ve prospěch nějakých jedinců, kteří šilhají směrem východním, či naopak západním. To je nefalšovaný a čistokrevný výsměch a pohrdání vším, o co se běžní občané celý život snaží, co budují a co odkazují svým dalším generacím jakožto rodinné zkušenosti, vědomosti, dovednosti, majetek, firmy apod. Jestli každý národ má vládu, jakou si zaslouží, tak tedy dalšího takového premiéra si český národ snad ani nezaslouží.

Obrázek v perexu – popisek: Pan Nečas ještě v roli premiéra

Obrázek v perexu – zdroj: Mediafax.cz

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama