Reklama
 
Blog | Jana Šimonová

Měl by památník obětem nacistů v Brněnci nést Schindlerovo jméno?

V Brněnci na Svitavsku, kde Schindler zaměstnával stovky Židů, stíhaných za druhé světové války nacistickým režimem, chtějí postavit muzeum obětem. Ale ne Schindlerovi. Starosta Brněnce Blahoslav Kašpar tam jeho jméno nechce. Má pravdu pan starosta, nebo opoziční hlasy, které propagují glorifikaci Schindlera a jeho nárok čestné místo mezi nespornými oběťmi?

 

Dějiny nás naučily, že vše, naprosto vše lze interpretovat jednou tak a jindy onak, i v naprosto opačném smyslu. Přijít něčemu technickému na kloub, porozumět přírodě, rozpoznat pohnutky lidských činů, to vše vyžaduje mnohem více, než jen papouškovat to, co média napíší, nebo dříve pavlačové báby roztroubily. Nad činem Schindlera, který glorifikuje známý film Schindlerův seznam, je dobré také více popřemýšlet, ba co více, seznámit se s činy a postavením Schindlera v předcházejícím období, zejména pak v těžkých časech pro mnohé už nemluvící oběti nacismu.

Schindler byl nemajetný, z hlediska svých později trpících spoluobčanů morálně prohnilý občan, který spolupracoval s nacisty. I přes svou donašečskou činnost zůstal více méně na mizině. Vycítil však ohromnou šanci urvat si ze stáda pracovních sil, které nacisti likvidovali jako na běžícím pásu. Promyslel si správně, že Židi budou majetní a za záchranu svých krků rádi cinknou měšcem, když se jim dá ta správná příležitost.

Reklama

Navíc mezi Židy bylo vždy dost vzdělaných a cílevědomých lidí na to, aby se dalo spolehnout, že se naučí, zaučí a za jejich přičinění továrna na cokoliv pofičí jako po másle. Klaplo to a Schindler na práci těchto „zachráněných“ lidí pro nacisty zbohatl. Nacisti nechali žít Schindlera i s jeho projektem. Proč by ne, když s nimi spolupracoval už v předválečném období a byl prověřen a spolehlivý?

Ti, co si je Schindler vybral, pracovali pro něj za stravu a naději, že přežijí dnešek, zítřek, týden, měsíc, rok, třeba až do konce války. Mnozí v koncentrácích také pracovali a doufali v totéž. Někteří opravdu konec války přivítali naživu. Jaký je tedy rozdíl mezi ponížením a vykořisťováním lidí v koncentrácích a v Schindlerově továrně? Zvlášť když uvážíme, že i Schindlerovy továrny vyráběly zboží pro nacisty, a tudíž Schindler jednoduše podporoval nacistický režim tímto způsobem a zneužitím práce těchto „zachráněných“ Židů.

Překrucování dějin je odporné, ale nesmrtelné. Přijde jiná vládní garnitura a vyloží dějiny zase jinak. Přitom jde o stále stejné dějiny. Překrucování jakékoliv vyřčené věty i činu je odporné a nesmrtelné. Mimochodem, kdo dnes věří, že ho zaměstnavatel zaměstnává nebo kdykoliv v minulosti zaměstnával z lásky?

Nu, někdo by mohl, zářným příkladem je známé duo bývalý premiér Nečas a bývalá vedoucí jeho bývalé kanceláře Nagyová-Nečasová. Tam o zaměstnání z lásky není pochyb. Zaměstnání z lásky, soucítění a pro podporu konexí, dobrých sousedských rodinných vztahů nejspíše pociťují ti, kteří obsadili teplé posty ve státním sektoru právě díky svým velmi dobrým konexím a příbuzenským vztahům. Ale i ti by mohli vyprávět, jak i pro ně je něco za něco

V podstatě zaměstnanecký poměr je smlouva s ďáblem:Ty mi odevzdej své zdraví, čas, elán a dovednosti a já ti za to něco zaplatím. Až budeš nemohoucí, stár a sláb, já tě přestanu platit a vyměním za jiný kus lepších kvalit. Kvalitami se rozumí ohebnost, mládí, elán, možná i nějaké odborné znalosti, ale jejich nedostatek se dá promíjet fakticky do nekonečna, viz. české školství.

Žid i u Schindlera měli smlouvu s Luciferem, což je prý šéf všeho pekla: Ty pro mě budeš pracovat a já tě za to nechám přežívat na úrovni, kde končí význam slova člověk a plně jej nahrazuje význam pracovní síla číslo evidenční to a to.

Kdo z nás by stál o takovou protekci? Zachránění díky své práci v Schindlerově továrně měli štěstí proti nezachráněným. To slovo štěstí je ale krutě relativní, neboť lze říci, že měli smůlu proti Schindlerovi. To by mohlo být tím, že nespolupracovali s nacisty, ba co hůře, nacisti je považovali za nebezpečné odpůrce. Také se aktivně nepodíleli na rozjezdu obchodu s pracovní sílou, kterou nacisti opovrhli. Podíleli se pasivně. Střízlivě viděno, byli oběťmi tohoto obchodu.

Tyto oběti tedy nebyly a nemohly být se Schindlerem na stejné lodi, a to ani minutu, nebyli si rovni a nikdy nebudou. Tohle nepřekroutí ani jeden kontroverzní film, který si nejspíše objednali Schindlerovi potomci, aby vylepšili obraz jednoho nacistického zločince. A právě ono zcela odlišné postavení nacisty Schindlera a jím vykořisťovaných Židů je pádným důvodem, proč nemůže památník obětem druhé světové války, zneužívaným v Schindlerově továrně, nést Schindlerovo jméno jakožto jméno jednoho z jejich středu.

Obrázek v perexu – popis: Schindlerova továrna v Brněnci, foto z roku 2004

Obrázek v perexu – zdroj: wikipedie.jpg, autor tam neuveden